MUDr. Marcel Šabata, ženský lékař

 HPV infekce a dysplasie děložního hrdla (čípku)

    Objednává se a aplikuje v gynekologické ordinaci. Je rozdělená do 3 dávek: Aplikuje se první, druhá dva měsíce po  první a třetí se aplikuke šest měsíců po první. Dávky se aplikují do horní části paže a k imunizaci jsou nutné všechny tři. Klienka v době očkování by neměla být být rozočkována jinými očkovacími vakcinami např. proti žloutence, proti klíšťatům atd. a měla by být zdravá (bez nějaké jiné infekce). Nejoptimálnější doba pro očkování je než začne dívka pohlavně žít, ale samozřejmě to není podmínkou. Očkovat se mohou ženy i muži od 9 let. Shora není očkování věkově omezeno. Zdravotní pojišťovny přispívají  na toto očkování různými částkami. Je proto dobré se ve své zdravotní pojišťovně zeptat na úhradu očkování.  Preferujeme zatím nejnovější Gardasil 9, který chrání až z 90% před rakovinou děložního čípku způsobeném HPV viry. Mějte však na paměti, že každé očkování, zejména v dnešní době, přináší s sebou i možnost velmi nežádoucích projevů, které jsou individuální a nedají se dopředu stanovit. Proto se pro očkování rozhodujte velmi uvážlivě a zodpovědně.

Více informací na www.gardasil9.cz, www.cervarix.cz

      Četnost onemocnění rakovinou střeva stále narůstá. Odhaduje se, že od roku 1970 se jeho výskyt skoro ztrojnásobil. S cílem najít co nejjednodušší způsob, jak v masovém měřítku vyhledat ohrožené lidi a následně je co nejúčinněji léčit, byl vyvinut test, který prokazuje velmi malé okem neviditelné - tzv. okultní, nebo taky skryté - krvácení do střeva, které bývá jedním z raných projevů zhoubného nádoru střeva, ale i jeho předvoje – polypů střevních.

      Zdravotní pojišťovny hradí provedení testu na okultní krvácení do stolice u bezpříznakových jedinců 1x za rok od 50. roku života a od 55 let věku se lidem bez příznaků nabízí buď opakovaný test na okultní krvácení ve stolici 1x za 2 roky, nebo nově, jako alternativní metoda, primární screeningová kolonoskopie. Ta může být v intervalu 10 let zopakována. Vyšetření okultního krvácení provádí praktický lékař a od roku 2009 u žen i ošetřující gynekolog. Screeningovou kolonoskopii provádí specializované centrum.

Jak poznat okamžik, kdy odjet do porodnice.
(kdy už asi začíná porod)

       V době termínu porodu, kdy se již očekává porod, je dobré sledovat několik příznaků, které se mohou objevit samostatně, ale nejspíš se vyskytnou ve vzájemné různé kombinaci. V základu se jedná o tři události:

• Nástup pravidelných děložních kontrakcí, které se projevují jako silnější tvrdnutí dělohy. Po dobu celého těhotenství se určitě sem-tam objevily, ale nebyly intenzivní a nebyly ani tak časté. Stávají-li se stále častějšími, a to tak, že už se po dobu aspoň 1 hodiny opakují co 10 - 15 minut, mělo by se odjet do porodnice. Není zde ovšem 100% jistota, že po příjezdu do nemocnice se kontrakce neuklidní a rodit se ještě nebude. Ale v tento okamžik nikdo dopředu neví, jak se vše vyvine.

• Odtok plodové vody v libovolném množství. Plodová voda může odtéci spontánně v relativním klidu, často odteče při probíhajících kontrakcích (viz výše). V této situaci je dobré přinést i mokrou vložku z domů a u příjmu na ní nechat ověřit, zda se opravdu o plodovou vodu jedná. Odtok plodové vody se nesmí podceňovat, protože z důvodu infekce, která se může dostat z pochvy do dělohy, je nutné ukončit těhotenství do 24 hodin po jejím odtoku. Proto je nanejvýš vhodné přijít na vyšetření ev. k příjmu do porodnice s mokrou vložkou i při podezření, jestli náhodou plodová voda neodtekla.

• Při jakýcholiv jiných nestandardních pocitech nebo potížích. Sem patří krvácení z rodidel různé intenzity, nepřítomnost pohybů a hlavně projevech tzv. pozdní gestózy. Ta může začít zcela pozvolna jako projev jakéhosi divného dyskomfortu. Vedle celkových otoků nejen nohou, ale celého těla,  začíná z pravidla bolestmi hlavy,  tupou trvalou bolestí pod pravým žebrem nebo uprostřed pod dolním koncem hrudní kosti. Může se objevit hvízdání v uších nebo mžitky před očima, závratě, z toho i špatně a  zvracení.  V dalším průběhu lze očekávat poruchy vědomí, nástup křečí celého těla i končetin (typické spínání rukou v křeči - božec). V tomto okamžiku je prognóza nejen pro plod, ale  i pro těhotnou velmi nepříznivá.

Velkou chybou v této situaci je odpočívat, nebo si třeba zdřímnout v domnění, že pak bude už všechno zase normální. 

 

1. První doba porodní začíná nástupem pravidelný kontrakcí, které se zpravidla opakují po 2-3 minutách. Během této doby se chystají porodní cesty k tomu, aby dítě nimi mohlo projít ven. Doba je to různě dlouhá, zpravidla u prvorodivších delší a může trvat i cca 6 hodin. Nejlepší se v 1. porodní době jeví chodit, případně postávat (výrazně Vám pomáhá gravitace), méně příznivé se zdá sedět (třeba i na balóně), nejhůře pro průběh porodu se jeví ležet. V okamžiku příchodu kontrakce je chybou hluboké nebo usilovné dýchání v domnění, že si takto rodička nějak pomůže - tzv. stah prodýchá. Pravda je ale jiná. Dojde totiž k velkému vydýchání, které má za následek točení hlavy, mrákoty, slabosti a třeba i zvracení a padání do bezvědomí. K tomu mohou přistoupit pocity vlastního ohrožení a strachu z porodu. Jednoznačně proto doporučuji dýchat normálně, nebo zrychleně a povrchně (jako uhoněný pes). Máte-li pocit, že se Vám točí hlava a dělá se špatně, je nutné ještě více během kontrakce dýchání omezit, ale ne úplně zastavit. Nemá ani velkou cenu v tomto období nedýchat a tlačit v domnění, že porod se tím nějak významně urychlí.  Až kontrakce poleví, zase dýchat naprosto normálně, procházet se a relaxovat. Porodní asistentka a lékař Vás budou sledovat a v pravidelných intervalech vyšetřovat.  Budete-li něco potřebovat, neváhejte se hned zeptat. Již v této době je možné farmakologicky indikovaně tlumit bolest, která je hlavně vnímána během kontrakce, kdy už nestačí všechny jiné rodičkou preferované nefarmakologické způsoby (aktivní polohování, masáže, sprcha, psychoprofylaxe a jiné). Důvodem k tlumení bolesti jsou opravdu jen indikované a ryze individualizované stavy, při kterých by jinak porod, hlavně z důvodu z bolesti vystrašené rodičky, nepokračoval "normálně." Není zde smyslem bolest úplně eliminovat, ikdyž i toto je celkem možné, ale zmírnit ji na pro rodičku únosnou míru a nevzít ji tak možnost aktivně při porodu reagovat. Odborných pojednání o způsobu analgesie při porodu je na internetu hodně a nemá velký smysl se zde o nich dlouze rozepisovat. Epidurální analgesie (anestetická látka do zad), dokáže velmi účinně tlumit bolest, ale zavádí  se  jen  v  okamžiku, kdy  je  nález  na  porodní  brance  2-4cm. Dříve, nebo později již není efektivní. Co se týká otázky přítomnosti druhé osoby u porodu (partner, rodič, kamarádka,... tchýně atd.), měla by si každá rodička vytříbit své přání ještě než do porodnice k porodu přijede. Porod jako takový je pro rodičku velmi vyhraněný okamžik, při kterém je značně psychicky a emocionálně zranitelná. Může se stát, že právě po takovém porodu partnerské vztahy výrazně ochladnou. Z velkého přátelství se může po čase stát  nepřátelství, proto hodně dobře zvažujte, jestli si k porodu někoho přizvete a kdo to bude. V první porodní době může být taky výhodné vyvázání břicha - tzv rebozo, které výrazně podpoří vstup plodu do pánve hlavně u velké diastázy (rozestupu) přímých břišních svalů. Taky se může provádět tzv. napářka rodidel. Účinek napářky je hodně individuální, a proto se na její vhodnost zeptejte personálu. Pokud ještě plodová voda neodtekla, pravděpodobně v této době odteče, nebo se ve vhodný okamžik vypustí. Když už je vše připravené k vlastnímu porodu, což se dá dle výpovědí rodiček vysledovat jako zvýšený pocit tlaku na konečník ev. jako na stolici i mezi kontrakcemi,  začíná druhá doba porodní.
2. Během druhé doby dojde k vlastnímu porodu dítěte. Standardně se provádí na porodní posteli v leže nebo polosedě, event. jak se chce. Jsou možné i jiné varianty v poloze při porodu a jednotlivé porodnice se mohou lišit v tom, co upřednostňují nebo umožňují. Pro zdárný porod, ať už probíhá kdekoliv,  je podmínkou správné tlačení během kontrakce. Provádí se tak, že při nástupu kontrakce a jejím vrcholení se rodička maximálně nadechne, zadrží dech v plicích, schoulí se klubka a s bradou pevně na prsou a zavřenýma očima začne usilovně co nejdéle tlačit dolů, jakoby se potřebovala bleskově vyčůrat a to tak dlouho, až nebude stačit s dechem. Pak rychle úplně vydechne a hned se znova maximálně nadechne a zase hned tlačí jako před tím. Na nic jiného se nesoustředí, jen na dlouhé a nejsilnější tlačení v plném nádechu. Takto je dobré postupovat po dobu celé kontrakce, aby se její účinek co nejvíce využil. Po skončení kontrakce se rodička zase uvolní a relaxuje před dalším stahem. To uvolnění je nutné. Chybou během tlačení je zatlačit jen krátce a hned se dívat, co se stalo, jestli se třeba už neporodilo nebo během tlačení  hned vydechovat, pořvávat, případně se vzpínat obráceně do luku a tlačit spíš do krku a hlavy nebo se nějak jinak nekoordinovaně zmítat a netlačit vůbec. Stane-li se, že během tlačení Vám dech uteče, je nutné se znova úplně nadechnout a hned s tlačením zabrat, aby se stahu  maximálně  využilo. Dejte do tlačení vždy všechnu sílu a nebojte se, že něco  neúměrným tlačením přeženete. Bez nádechu je síla k tlačení výrazně menší, navíc dojde zbytečně k pocitu dušení. Vůbec se nezajímejte o to, jestli už se porodilo nebo ještě ne. Ten okamžik poznáte docela určitě hned a nemá cenu se tím předčasně rozptylovat. Koncentrujte se jen na správné tlačení. Personál Vás bude povzbuzovat. Pro úplnost je dobré, když stah bude začínat, dát všem kolem vědět, že už to přichází. Taky je nevhodné tlačit mimo kontrakci. Brání se tak relaxaci, kdy se obnovuje důležitý průtok krve dělohou a placentou. Proto je i ta relaxace mezi stahy nutná.
3. Po porodu dítěte začíná 3. doba porodní, ve které se čeká na porod placenty, která se do 30 minut porodí, zpravidla za dobu výrazně kratší cca 5-10 minut a pro Vás již není nějakou výraznou zátěží. Porodem placenty začíná
4. čtvrtá doba porodní, která trvá přibližně 2 hodiny, během které se provede kontrola a ošetření porodního poranění a pak se leží na porodním sále pod dohledem porodní asistentky. Dítko, které ošetří dětská sestra, je už záhy po porodu přikládáno k prsu ještě na porodním sále. Po 2 hodinách se ze sálu odejde, provede se hygiena a začíná jakoby nekonečně dlouhá, někdy i dosti strastiplná cesta péče a výchovy dítěte.

Deprese v šestinedělí.

Šestinedělí vás může ošklivě zaskočit. Místo návalů štěstí přicházejí pocity viny, únava a práce bez odměny. Vydržte! Odmění vás první úsměv vašeho miminka!

    Ne pro každou matku je období šestinedělí šťastným sžíváním  se s miminem. Kromě hormonálních změn ji zpočátku trápí i fyzický stav po porodu. Nemůže si normálně sednout, hojí se jí poporodní poranění, případně pečuje o jizvu po císařském řezu a nemůže se kvůli ní zrovna svobodně pohybovat a dělat, jakoby nic. K tomu všemu se musí starat o sebe, o domácnost i o novorozeně, které se hlásí o pozornost poměrně často. Ne každá  matka se hned po porodu cítí šťastně. Spíš převládají pociti nejistoty, obav, že se to nedá zvládnout, někdy i smutek. Šestinedělí lze popsat jako dobu, kdy se tělo ženy, ale i její duše vyrovnává s těhotenstvím, porodem, mateřstvím a postupně se vrací do „normálního“ stavu. Žádná žena se po porodu nedá dohromady okamžitě a všechny potřebují čas. Po prvním srovnání po porodu se deprese mohou znova objevit za 2 i 3 měsíce.

Důležité je odpočívat a myslet pozitivně

      Ne každé novorozeně prospí denně až 20 hodin. A když konečně usne, může to být tak nešikovně, že není celá hodina, kdy by spalo v kuse. To bohužel nedovolí matce si ani pořádně odpočinout. Plačící mimino, kterému často nejsme schopni vyhovět, protože zpočátku netušíme, co ho trápí, může být deprimující a demotivující. Zpětná vazba od něho je malá nebo žádná, k potížím se přidává nevyspalost a únava.  Matky mohou přepadat úzkostné stavy, bývají plačtivé a citlivější. Pláčou bez zjevné příčiny. Někdy stačí, že začne plakat novorozenec a matka začne také.

     Člověk si říká, že to snad ani takhle nechtěl... Ale víte (a všichni vás v tom utvrzují), že je správné své mimino milovat, a tak alespoň pracujete jako stroj, který vykonává to, na co je naprogramován. Zdá se, že nápor nikdy neskončí. Upínáte síly k tomu, abyste sama sebe přesvědčila, že jsou to nejkrásnější okamžiky ve vašem životě. Komplikuje vám to však pocit, že všechny ostatní maminky vypadají spokojeněji, odpočatěji a upraveněji než vy. Nejhorší je nevyspalá vystresovaná matka. Vystresovaná můžete být z toho, že jste si celé šestinedělí představovala jinak, že vaše mimino zatím příliš nejí nebo se budí tak často, že na sebe nemáte ani chvilku čas. A když už ho máte, hledáte v knihách a všude možně rady a návody, jak tyto potíže s miminem řešit. Bude pro vás i pro dítě lepší, když se naložíte na chvíli do vany a mimino občas pohlídá partner. Můžete si také zaplatit návštěvu porodní asistentky nebo laktační poradkyně. Ta vám nejen poradí, ale určitě vás povzbudí a pomůže vám najít na mateřství to pozitivní. Je to jen přechodný stav, než se utiší hormony a než si s miminem vytvoříte pravidelný rytmus.  

    Jste-li nevyspalá, dohodněte s partnerem střídání u mimina a odpočívejte i během dne. Snažte se občas myšlenkami oprostit od péče o dítě. Odmítněte bez výčitek navštěvy příbuzných a známých, kteří vás chtějí co nejdříve vidět a raději se s nimi domluvte až po šestinedělí. "Dobře míněné rady" od všech, co vás navštíví, berte jen informativně, ale nikdy nepropadejte přesvědčení, že to, co děláte, je jen to nejhorší. Nesnažte se všechno zvládnout sama a o povinosti se podělte s partnerem nebo příbuznými, kteří vaše dítě pohlídají, abyste si mohla odpočinout, zajít za přáteli, číst nebo jinak změnit své myšlenky. Hlavně nezůstávejte se vším pořád sama. Fotografie nadšených, usměvavých a nádherně upravených maminek v časopisech pro ženy jsou jen reklamní trik. Realita však může být úplně jiná. Naprosto každá matka občas neví, co se sebou a co se svým dítětem. Neobviňujte se z toho, že jste normální žena.

Poporodní blues a laktační psychóza

     Rozdíl mezi poporodními změnami nálad (poporodní blues, které může trvat 14 dní) a laktační psychózou spočívá v tom, že psychóza potřebuje odborníka a hlavně léčbu. Ženy stižené tímto onemocněním bývají často apatické, nevnímají realitu, odmítají přijmout fakt, že mají dítě a nezvládají se o něj postarat. Nutná je medikace, někdy i hospitalizace, při dalším těhotenství mohou lékaři doporučit matce nekojit.

      Šestinedělí je v porovnání se zbytkem života dítěte jen nepatrný úsek, který rychle uteče a na jehož konci čeká odměna – první vědomý úsměv. Dítě dokáže vyčíst vaši náladu – snažte se proto zachovat maximální klid. 

       A neděste se, je možné, že šestinedělí zažijete jako příval energie, pocity naplnění a štěstí a budete mít hodné, spavé mimino, takže stihnete přerýt zahradu, vymalovat a třeba i dostudovat. Pak už chybí jen malý krůček k prvnímu úsměvu, a to je vaše vysvobození! Rozhodně je pro nastávající maminky dobré vědět, že porodem to celé teprve začíná a stejně jako může být pro někoho strašlivý porod a klidné šestinedělí, může to pro mnoho žen být i obráceně.